SAMURAJ A JEHO KODEX CTI BUŠIDÓ
Při slově samuraj se nám vybaví nelítostný a krvežíznivý japonský válečník buši. Není to tak zcela pravda.
Samuraj, japonský válečník
Samuraj je příslušník vojenské třídy. V období Heian představoval ozbrojence ve službách šlechty a od období Kamakura je příslušníkem střední a vyšší vrstvy vojenského stavu. Od období Edo měli samurajové právo nosit dva meče. Samurajové měli svůj morální kodex, který byl kodifikován v 17. století v kodexu nazvaném Bušidó. Posláním samurajů bylo udržovat se ve vysoké fyzické i morální kondici a sloužit svým pánům. Svá privilegia, především právo nošení dvou mečů, si podrželi až do reforem Meidži.
Pravý samuraj byl pověstný svým sebeovládáním, stavem duševního klidu a vyrovnaností, svou neohroženou odvahou a neotřesitelnou oddaností svému pánu. Své cti si cenil více než svého života. Důležitou roli v životě samuraje hrála i oddanost rodině, avšak hlavní povinností byla věrnost pánovi. Samuraj, který při porážce nebo ztrátě cti odmítl spáchat seppuku (sebevraždu), byl vyhnán jako rónin (samuraj bez pána) a byl předmětem obecného pohrdání.
Bušidó - morální kodex samuraje
Bušidó se skládá ze slov buši (bojovník) a dó (cesta). Přeloženo znamená cestu bojovníka ve smyslu životního stylu a morálky samuraje. V užším slova smyslu je to morální kodex samurajů, který vznikl v období Edo.
Morální kodex samurajů ztělesňuje způsob života ctěný a vysoce ceněný i ostatními vrstvami japonské společnosti.
Po roce 1868, kdy samurajové ztratili svá privilegia a postavení, bylo bušidó přijímáno jako vzorový kodex chování celé japonské společnosti. Staré stoické ctnosti, loajalita a poslušnost jsou v Japonsku i nadále živé a můžeme se s nimi setkat v běžném životě i nyní.