NOZOMI DOJO
SPORTOVNÍ KLUB KENDÓ A IAIDÓ
HRADEC KRÁLOVÉ
 

DŽÓDÓ

Džódó, cesta hole, je japonské bojové umění využívající hůl (dźó) pro boj zejména proti meči.

Džódó

Džódó je cesta hole. Tak jako v ostatních japonských budó, velkou roli při cvičení hraje etika a morální vlastnosti cvičenců. Cvičí se v páru. Šidači (cvičenec který provádí techniku hole) a učidači (cvičenec, který přijímá techniku).

 

Džódó - historie

Vznik se datuje na začátek 17. století. Gonnosuke Katsukichi založil školu Šintó Musó Rjú. Gonnosuke se stal učitelem klanu Kuroda a až do roku 1872 se umění boje hole nesmělo mimo klan vyučovat. Škola obsahuje 12 základních technik a 64 kata uspořádaných do 7 sad.

Takadži Šimizu v 1. pol. 20. století  vytvořil  základních 12 technik, kihonů, které jsou využívány i v mnoha rjúha a také v ZNKR Seiteigata.

Původní název džódžucu byl v roce 1940 přejmenován na dźódó.

Gonnosuke studoval několik škol, a tak jako ostatní samurajové, podstoupil mnoho soubojů, které vyhrával až do doby, než narazil na Miyamoto Musashi. Ten jej porazil technikou dvou mečů, ale jeho život ušetřil. Gonnosuke následně cestoval po Japonsku, studoval bojová umění různých zbraní a jejich nejlepší vlastnosti tak, aby prorazil Musashiho techniku. Po několik letech studií, cvičení a cestování dorazil do Daizufu Tenmangu Shrine blízko posvátné horské svatyně Komado na hoře Homan. Zde absolvoval náročnou 37 denní meditaci.

Poslední noc měl sen, ve kterém k němu přistoupil chlape a propůjčil mu učení "maruki o motte, suigec o šire". Pod dojmem snu (vize) vytvořil hůl o délce 128 cm a průměru 2,4 mm a skloubil umění kopí, nagináty a meče v bojové umění džódžucu. Tímto uměním překonal Musashiho obranu.

Zakladatel Šintó Musó Rjú Džódó je známý pod jménem Musó Gonnosuke Katsuyoshi.

 

ZNKR džódó

V roce 1968 uznala Celojaponská federace kendó (ZNKR) význam džódó a cítila, že džódo by bylo prospěšné pro cvičence kendó a iaidó. Proto zařadila vybrané formy z Šintó Musó Rjú do standardních forem ZNKR nazvaných Seitei Kata.

 

ZNKR Seitei Džódó Kata obsahuje 12 technik (kihonů) a 12 kata. 10 kata bylo vybráno ze staré školy, z prvních tří sad, a mírně modifkováno a přidány dvě nové katy, které pro jejich jednoduchost a účinnost převzala i stará škola. Jedná se o suigec a šamen. Výběr a zařazení provedl Takadži Šimizu.

 

Kihon se cvičí formou cvičení jednotlivce, tandoku dósa, a formou párového cvičení, sótai dósa. Cvičení kihon je velmi důležité pro osvojení si držení zbraně tenouči, postoje kamae, pozice těla - šisei, postaveni nohou a boků - hanmi, načasování - ri-ai, vytvoření správné vzdálenosti - ma-ai, kiai, mecke ad.

 

Kata jsou předem domluvené formy cvičení a slouží jako hlavní výukový nástroj v tradičních japonských bojových umění.

 

Jestliže chcete cvičit skutečně dźódó, je potřeba vedle ZNKR Seitei Dźódó cvičit i starou školu.

 

Oblečení

Cvičí se v kabátku a kalhotové suknici stejné barvy. Obvykle tmavě modré nebo černé. Je možné vidět i bílé oblečení (vyšší stupně - učitelé). Může se použít i pás obi, který má být v barvě oblečení, rozhodně ne křiklavě jiné barvy.

Zekken se nosí na levé straně hrudi a označuje jméno a  dódžó (nebo stát při mezinárodních akcích).

 

Zbraně

Džó je tyč vyrobená z japonského červeného/bílého dubu

Rozměry: Délka 128 cm (4 šaku 2 sun 1 bu), průměr 2,4 cm (8 bu).

Výhodou tyče oproti meči je její délka (je delší nežli průměrný meč), má možnost použití obou konců, je schopná meč ohnout nebo přerazit a přitom mečem je téměř nemožné hůl přeseknout. Ve starých školách se cvičí i s krátkou holí tandžó nebo dlouhou holí bó. Techniky jsou prováděny proti meči délky daitó katana nebo odači představované dřevěným mečem bokken.

 

Bokken (bokutó) je vyroben z japonského bílého dubu.

Rozměry: délka 101,5 cm, z toho rukojeť 24,2 cm.

 

Povely

Přehled

 

Kihon a kata

Přehled

 

 

 

 

Zdroj: http://www.britishkendoassociation.com/