NOZOMI DOJO
SPORTOVNÍ KLUB KENDÓ A IAIDÓ
HRADEC KRÁLOVÉ		  

IAIDÓ - PŘEDSTAVENÍ

Základní informace a představení iaidó.

 

Obsah stránky

Představení iaidó

Proč cvičit iaidó

Historie iaidó

Historie iaidó přehledně - mezníky

 

Představení iaidó

Předchůdcem iaidó je bojové umění iaidžucu, umění tasení meče, které vzniklo z nutnosti okamžitě reagovat bojovou akcí během denního života samuraje. Iaidžucu má spíše obranný charakter na rozdíl od útočného kendžucu (umění meče). Cílem iaidžucu bylo rychle tasit meč a porazit nepřítele. Postupně se měnily cíle a metoda zabíjení se postupně změnila v metodu seberozvoje, a tak vzniklo iaidó.

Iaidó se cvičí nejprve s dřevěnými meči bokken, později se přechází na kovové meče iaitó a pokud cvičenec dostatečně dobře ovládá iaitó může přejít na ostrý meč (šinken) - katanu. Je však třeba mít na paměti, že katana je velmi nebezpečná. Vnějším cílem iaidó je dovednost tasení a ovládání meče. Vnitřními cíli jsou harmonie s přírodou a sebezlepšení. Současné iaidó je tedy prostředkem duševního rozvoje. „I“ v iaidó odkazuje na existenci těla a ducha, „ai“ na přizpůsobivost obou při změně situace a „do“ na umění, které se stává cestou života.

Cvičení s mečem v iaidó zahrnuje přípravu, umění tasení meče z pochvy (nukicuke), zabití soupeře jedním úderem meče (kiricuke), střepání krve z ostří (čiburi) a vrácení meče do pochvy (notó). Důležitými prvky v začátcích cvičení jsou správné držení a pohyby s mečem vsedě a ve stoje, překračování, posuny nohou a obraty. Vše prováděné s důrazem na formu - tedy pomalu, bez použití síly a rychlosti. Rychlost a síla následuje správnou formu. Tradiční formy jsou známé jako kata.

Proč cvičit iaidó

Iaidó je velmi hluboké bojové umění a často bývá označováno za nejvíc filozoficky orientované japonské bojové umění. K jeho cvičení je zapotřebí extrémní soustředění, ale také uvolnění těla, zručnost a přesnost pohybu. Každý pohyb rukama i nohama, pohyb celého těla i meče musí odpovídat záměru útočníka, kterého si při cvičení představujete. Každá kata musí být prováděna s nejvyšší možnou měrou vážnosti, jako krajní možnost - tedy odpověď na otázku, zda žít či zemřít. Je to tedy cvičení s mečem, ale také způsob naprostého ovládnutí těla i mysli. Stejně jako cvičení dalších tradičních japonských škol je i iaidó "cestou do minulosti" ve snaze poznat a pochopit kulturní dědictví Japonska. Nezbytnou součástí iaidó je dodržování tradiční etikety, která začíná starostí o meč a způsobem, jakým se s mečem zachází, oblékáním i pokorou vyjádřenou pozdravem i chováním.

Historie iaidó

Historie iaidó přehledně - mezníky

Období Událost
1546 - 1621 HAJAŠIZAKI Džinsuke Šigenobu
  • Je označován za zakladatele umění tasení meče.
  • Umění tasení meče však bylo rozvíjeno již více než 100 let před ním.
  • DŽINSUKEHO role v japonském šermu je však nesporná, svým uměním inspiroval více než 200 korjú.
  • Své umění tasení meče (battó džucu) nazval Šinmei Musó rjú, později přejmenováno na Šin Musó Hajašizaki rjú. Dnes se používá mnoho dalších názvů určujících Džinsukeho školu. Např.: Jušin rjú, Šigenobu rjú, Hajašizaki rjú, Hajašizaki Šigenobu rjú, Hajašizaki Džinsuke Šigenobu rjú a mnoho dalších.
  HASEGAVA Čikaranosuke Eišin – škola Hasegawa Eišin Rjů
  • 7. šihan HAJAŠIZAKIHO školy
  • Byl považován za stejně schopného šermíře jako HAJAŠIZAKI.
  • Přetvářel některé techniky a založil školu Hasegawa Eišin Rjú.
  HAJAŠI Rokudaju Morimasa – základy školy Musó Šinden rjú
  • 9. šihan HAJAŠIZAKIHO školy.
  • Do iaidó začlenil techniky z pozice seiza.
  • Položil základy Musó Šinden rjú.
1866-1912 Období Meidži
  • Zákaz nošení měčů = úpadek kendźucu, iaidžucu a vznikajících budó.
1869-1958 NAKAJAMA Hakudó – dovršení Musó Šinden rjú
  • 16. šihan HAJAŠIZAKIHO školy (větev Šimonura).
  • Zasloužil se o znovuvzkříšení iaidó.
  • Dovršil zrod Musó Šinden rjú.
  Musó Šinden rjú a Musó Džikiden Eišin Rjú
  • Dnes nejpopulárnější a nejrozšířenější korjú v Japonsku i mimo něj.
1945 Zákaz bojových umění v Japonsku
1954 Založení Zen Nihon Kendó Renmei (ZNKR) a Zen Nihon Iaidó Renmei (ZNIR)
  • ZNKR (ZNIR) = Celo-japonská federace kendó (iaidó)
1966 První Iaidó Taikai (soutěž) v Ósace
  • V rámci taikai byl vytvořen zjednodušený systém iaidó nazvaný ZNKR Seitei Iaidó Kata pro potřeby širší veřejnosti a studenty kendó.
  • Jednotlivé formy (kata) byly složeny z několika starých škol (korjú) a obsahují pět základních způsobů tasení.
1969 Zen Nihon Kendó Renmei Seitei Iaidó Kata
  • Oficiální představení nové školy iaidó – ZNKR Seitei Iaidó Kata.
  • Základem umění seitei Iai je užití šinkenu a 5 hlavních způsobů tasení.
  • V této době vzniklo 7 technik. 3 v seiza, 1 v tate hiza a 3 ve stoje.
1980 Přidány další tři kata do ZNKR Seitei Iaidó Kata
1988 Změna pravidel pro závodníky i rozhodčí
  • Podle pravidel ZNKR je Seitei Iaidó Kata považována za samostatnou školu Iaidó. Pokud však chcete cvičit „opravdové“ iaidó, je potřeba se věnovat i některé tradiční škole – korjú.
2000 Přidány další dvě kata do ZNKR Seitei Iaidó Kata
  • Seitei Iai více nežli korjú dbá na správné provedení technik, které jsou naprosto přesně definovány. Z tohoto důvodu mohou probíhat soutěže.
  • Čas od času se některé techniky modifikují, proto je potřeba se pravidelně zúčastńovat seminářů s učiteli, kteří mají přístup k novinkám.